Dopis Vánoce 2020

Drasty, 12. prosince 2020

„Na poušti jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako člověk nosí své dítě,

po celou cestu, kterou jste šli, až jste došli na toto místo.“

Dt 1,31

Milí přátelé,

po roce se Vám opět ozýváme, tentokrát již z Drast, abychom se s Vámi podělily o velké Hospodinovy činy, které na nás vykonal.

Tento rok byl pro nás všechny mimořádný, náročný a vystavoval nás nečekaným výzvám. Naše komunita kromě koronavirové krize prožívala ještě historické stěhování a zabydlování se v novém domově.

Hned po vánoční době jsme v polovině ledna odjely na osmidenní komunitní exercicie k našim bratřím do Slaného, abychom načerpaly potřebné síly před naším stěhováním. Přednášky otce Davida se týkaly pojetí duchovního života podle sv. Jana od Kříže. Témata jako „vyjití ze sebe“, oproštěnost, duchovní svoboda… hovořila velmi intenzivně právě do naší situace.

Samotné stěhování začalo po našem návratu v úterý 21. ledna a trvalo do soboty 29. února. Jak jedna sestra spočítala, bylo to plných čtyřicet dní „přechodu“.

Při společném komunitním sdílení po stěhování většina z nás mohla konstatovat, že jsme několikanásobně překonaly to, o čem jsme si myslely, že jsou hranice našich sil. Vnímaly jsme, že jsme podivuhodně neseny a posilovány Bohem. Jsme Pánu velmi vděčné, že nás tímto obdobím takto provedl a že nám posílal pomocníky, bez jejichž pomoci bychom se neobešly…

Kromě stěhování z Prahy jsme celý únor s pomocí brigádníků sestavovali nový nábytek a kuchyň v Domě Navštívení, které tam již zůstanou pro hosty.

Kolaudace Domu Navštívení proběhla v úterý 11. února na Pannu Marii Lurdskou. V neděli 16. února jsme v Praze při slavnostní mši svaté symbolicky předaly klíče kláštera a kostela našim bratřím a v Drastech jsme oficiálně začaly bydlet na 1. neděli postní 1. března.

Protože na jaře i naši stavební firmu zasáhla první vlna koronavirové krize, druhý dům, který jsme opravovaly a který měl být hotový v dubnu, byl nakonec zkolaudován v druhé půlce června. Během tohoto měsíce se k nám také začali stěhovat první nájemníci.

V létě a na podzim utichly velké stavební práce na domech, zato pokračovaly úpravy okolí: stavba klauzurní zdi u silnice, plotů u bytového domu, upravovalo se okolí Domu Navštívení, stavěla se nová vjezdová brána.

Během měsíce srpna došlo i na demolici tzv. „ocelokolny“ (velkého seníku), kterou jsme byly nuceny koupit zvlášť od ZD Klecany-Větrušice, neboť nepodléhala restitučním nárokům a zasahovala do našeho budoucího klauzurního pozemku u poustevny. Byly jsme rády, že materiál z ní bude dál využit k nové stavbě. Prostor se nádherně vyčistil, takže nyní vidíme až na první domy Klecan. Od příštího roku zde můžeme začít stavět klauzurní zeď z kamenů a cihel z již dříve zdemolovaných budov.

V říjnu také došlo k dlouho plánované generální opravě studny, jejíž revize se nedělala několik desítek let. Do Drast není přivedena městská voda, a tak celá vesnice má zdroj vody ze studny, která leží uprostřed našeho areálu. Předtím bylo třeba upravit přístup do studny a snížit ho na úroveň, kterou je třeba, aby měl při stavbě kvadratury a kostela. Tu plánujeme zahájit na jaře příštího roku.

Naše komunita přes rok pokračovala v zušlechťování pozemku – na jaře jsme vysázely kaštany podél nově vznikající klauzurní zdi a nový ovocný sad na místě starého pokáceného, pokračovaly jsme v úpravě veřejného lesoparku, snad celkem úspěšně zápasily s plevelem…

I přes koronavirová opatření, pokud to bylo možné, jsme mohly zvláště v letním období přivítat alespoň v omezeném množství brigádníky – Staré Páky, farnosti, skupiny, rodiny i jednotlice… Pokračovalo se ve stavbě plotu u lesoparku a v úpravě pozemku, pracovalo se na dalších budovách – ze sýpky, která bude součástí budoucí klášterní kvadratury, se sbíječkami odstraňovaly betonové žlaby, jedna z budov se provizorně upravovala pro naše dílny.

Byly jsme moc vděčné, že i díky pomoci brigádníků se nám podařilo dát do pořádku první patro jedné ze sýpek tak, aby se tam mohla alespoň o sobotách a nedělích sloužit veřejná mše svatá.

I přes mimořádnost roku se naše komunita snažila postupně zakořenit v našem novém domově a najít si takový rytmus a rovnováhu, abychom zvládly dlouhodobou zátěž vyplývající ze stavby a obnovy areálu.

Prožily jsme požehnané Velikonoce, opětovně zvolily za naši převorku matku Markétu a odhlasovaly k novému kroku naše sestry ve formaci – sestra Alžběta vstoupila do kanonického noviciátu, sestra Marie příští rok obnoví své sliby a sestra Miriam byla připuštěna k složení věčných slibů jako externí sestra.

I přes to, že během listopadu také nás postihla covidová nákaza a byly jsme v několikatýdenní karanténě, zprovoznily jsme před adventem nové webové stránky pro náš e-shop: https://galerie.karmeldrasty.eu a naše stěhovací stránky https://karmeldrasty.eu doplnily o množství nových informací a fotografií.

Chtěly bychom na konci tohoto roku poděkovat Vám všem, kteří jste nás jakýmkoli způsobem podporovali – modlitbou, pomocí při brigádách, finančním příspěvkem nebo sympatií… V této době, kdy mnozí zakoušejí hranice svých lidských možností, je Vaše solidarita s námi o to cennější a my si jí nesmírně vážíme.

Celé naše stěhování, obnovu areálu i naše dobrodince svěřujeme každý den svatému Josefovi, o němž svatá Terezie prohlásila: „Viděla jsem jasně, že jeho pomoc byla vždy větší, než jsem mohla doufat. Nevzpomínám si, že bych ho někdy prosila o nějakou milost, aniž bych ji hned nedostala. Jiným světcům, zdá se, Bůh dovolil, aby nám přispívali v té či oné potřebě, zatímco já zakusila, že přímluva sv. Josefa se vztahuje na všechny. Tím nám Pán dává pochopit, že jako mu byl na zemi poddán, tak i nyní v nebi udělá vše, oč ho požádá. To zakusily i různé jiné osoby, které se mu na mou radu svěřily.“Kéž i Vám všem svatý Josef, jehož jubilejní rok jsme právě začali slavit, udělí vše potřebné k životu časnému i věčnému!

S vděčností Vaše sestry bosé karmelitky z Drast