P. Tomáš Holub, biskup plzeňský:
Klášter pro mne není pouze budova ale mnohem více synonymum pro oázu ztišení, modlitby, přijetí, podpory a naděje. A budovat oázy v poušti dnešního světa vnímám jako čin nesmírně odvážný ale ještě více jako čin nesmírně potřebný. A proto sestrám karmelitkám od prvních krůčků jejich touhy vystavět klášter s otevřenou náručí fandím a snažím se i pomáhat.
P. Saverio Gavotto, provinciál janovské provincie bosých karmelitánů:
V dlouhé historii pražského kláštera se těžké chvíle stávaly zdroji nových životních příležitostí. Novým začátkem pro tuto živou komunitu je i přestěhování z centra města na nové, odlehlejší místo. Místo vhodnější pro mnišský život v tereziánském duchu, místo otevřené hledání cesty k vlastním kořenům.
P. Petr Glogar, provinční delegát janovské provincie bosých karmelitánů pro Českou republiku:
Sestry se rozhodly učinit tento odvážný krok. Vybudovat nový klášter. Věřím, že se toto jejich rozhodnutí promění v dobrořečení a to jak pro komunitu naplňující své poslání kontemplativním životem, tak i pro všechny ty, kdo se s touto jejich přítomnosti budou na novém místě setkávat.
Ivo Kurhajec, místostarosta Klecan:
Musím se přiznat, že v okolí mě neoslovila žádná ze staveb tohoto druhu tolik jako revitalizace Drast. Vynikající studie, projekt a samotná realizace první etapy překonala všechna moje očekávání. Zcela určitě to přispěje k oživení osady a příchodu nových obyvatel.
Osobně mi to přináší zvláštní radost, když mohu sledovat průběh všeho, co se děje od příchodu sester: naše první jednání, seznámení, obdiv k vykonané práci sester a jejich zápal pro věc. Celkově se do Drast těším v očekávání nových událostí, změn a proměn osady.
Pastorační rada farnosti Odolena Voda:
Římskokatolická farnost Odolena Voda vítá záměr sester Karmelu sv. Josefa vybudovat na území farnosti svůj klášter.
Současný život v naší oblasti se vyznačuje stále nově příchozími lidmi bez kořenů a zakotvení v historii, kultuře a tradicích zdejšího regionu. Výrazným rysem jsou rozrůstající se obce a zvyšující se počet obyvatel převážně mladé generace. Dnešní senioři jsou ve značné míře ti, kteří sem přišli před padesáti lety.
Je tedy téměř symbolické, že do zdejšího, všemi směry se rozrůstajícího kraje, přicházejí sestry Karmelu sv. Josefa, aby se zde usídlily. Klášter se tak může stát duchovním centrem, obohacením, oázou, kotvou a místem odpočinku. Proto řeholní sestry v Drastech vítáme a těšíme se na přátelské soužití s nimi. V jejich úsilí je podpoříme – naší přízní, modlitbou a brigádnickou výpomocí, jak se již ostatně stalo a stále děje.
Na přímluvu řádových patronů sv. Josefa, sv. Alžběty od Trojice a ct. Marie Elekty od Ježíše nechť dobrotivý Bůh žehná dílu karmelitek v Drastech!
Jana Sieberová, Domácí hospic Duha Hořice:
Bosé karmelitky žijící rozjímavým způsobem života, jsou požehnáním pro církev a svět. Jsou kořeny posvátna, na kterých můžeme stavět. Přeji z celého srdce sestrám karmelitkám, aby jejich nový domov v Drastech, jehož stavbu velmi podporuji, splňoval podmínky kontemplativního života. Obětují se Bohu za spásu světa. Vytváří neopakovatelnou duchovní atmosféru, která přináší ovoce a posilu pro církev, ale i pro všechny, kteří využívají pohostinnosti kláštera.
K formě kontemplativního života je potřebný pobyt v tichu kláštera, ale i v přírodě, což sestrám pražského Karmelu chybí. Svět kontemplace vyžaduje potřebu ticha, modlitby a usebrání. A k tomuto stylu života jsou potřebné i mimořádné podmínky, který nový klášter v rozlehlé přírodě zcela jistě nabídne nejen komunitě sester, ale všem lidem, potřebujícím se ve svém životě zastavit a občerstvit.
Jan Oulík, redaktor a tiskový mluvčí Charity v České republice, Odolena Voda:
Mám radost, že se bosé karmelitky usídlily právě v naší farnosti a svojí přítomností doplnily „duchovní mapu“ krajiny na sever od Prahy. Do ní patří nedaleká kaple od J. B. Santiniho v Panenských Břežanech i náš kostel od K. I. Dientzenhofera v Odoleně Vodě. K oběma barokním skvostům přibude v Drastech sakrální stavba moderní. Ale nejde jen o kostely, které jsou viditelným znamením lidské touhy po setkání se Stvořitelem. Důležité jsou především živá společenství. A právě takové vzniká při společných brigádách na úpravě areálu a dalších společných setkáních v Drastech. Díky nim dnes už víme, že sestřičky nejen umějí vzít za práci, ale také nezkazí žádnou legraci. Do díla se pustily s elánem, odvahou a především vírou ve své nebeské přímluvce. A to je nesmírně strhující a inspirativní. Ať se jim dílo zdaří!