(synonyma: poplužní dvůr, zemědělský dvůr, statek, venkovská usedlost)
Hospodářský dvůr je specifické uspořádání hospodářských budov, ke kterým příslušela poměrně velká výměra pozemků (polí, luk, pastvin a zahrad), pohybující se v rozmezí zpravidla kolem 100-200 ha. Náležel šlechtickému rodu, klášteru, biskupství nebo městu a majitel na něm hospodařil ve vlastní režii, prostřednictvím své správy, případně dvůr pronajímal.
Hospodářský dvůr tvoří více méně pravidelně půdorysně uspořádané hospodářské budovy, postavené většinou po jeho obvodu a propojené oplocením, nejčastěji ohradními zdmi s branami. Hospodářské budovy sloužily rostlinné a živočišné výrobě, tedy k ukládání a zpracování polních a zahradních plodin a k chovu a výkrmu hospodářských zvířat.
Rostlinnou výrobu zajišťovala především stodola, sloužící k ukládání a mlácení sklizeného obilí, a sýpka, v níž bylo uložené vymlácené zrno a případně další plodiny. Hovězí dobytek byl ustájen v chlévech. Na ně zpravidla navazovala obytná část pro šafáře nebo ratejna pro čeleď a řezárna – přípravna krmiva. V dalších prostorách – stájích s příslušenstvím – stáli tažní voli nebo koně. K chovu ovcí sloužil ovčín stojící ve dvoře nebo opodál, případně samostatně v krajině. V sousedství obytných prostor, sýpky nebo v samostané budově nalezname pak další prostory různého určení, jako skladovací komory na nářadí, na ovoce a zeleninu. Sklepy jsou většinou umístěny pod obytnými prostory a pod stodolami, kde většinou slooužily k uskladnění brambor. Rozsahu chovu drůběže a vepřů odpovídal i rozsah a podoba kurníků a chlévů nebo kotců. Provoz dvora se neobešel bez vodního zdroje, tedy studny, kašny, vodní nádrže nebo výjimečně vodojemu. Některé dvory jsou spojeny s pivovarem nebo sladovnou a lihovary. Dvory byly zpravidla obklopeny rozsáhlými užitkovými zahradami a sady s ovocnými stromy.
Z: Hospodářské dvory bývalých panství v Čechách, ing. Jan Žižka, NPÚ, 2018
Hospodářský dvůr v Drastech stojí spolu s druhým menším dvorem téměř o samotě severně od Klecan.
Hlavní budova – panský dům čp. 1 s budovou chlévů s navazujícími pozemky tvoří areál kulturní památky nazvané zemědělský dvůr. Panský dům (tzv. zámeček) dostal svoji dnešní hmotovou podobu až po roce 1791, a je dochován ve stavebně architektonické úpravě z 20. – 30. let 19. století s novodobými utilitárními zásahy.
Poněkud nepravidelný obrys dvora je obestavěn několika budovami. V jihozápadním čele stojí patrový „panský dům“ (budoucí dům pro hosty). Panský dům odděluje na západní straně brána od domu správce a navazujících někdejších koníren s kočárovnou a kolnou (současný bytový dům). Na druhé straně uzavírala dvůr zejména velká stodola, jejíž zbylá část byla demolována.
Dvoru však do značné míry, přes umístění v jeho dolní části, dominuje proti panskému domu stojící mohutná budova stájí se sýpkovým patrem, uzavírající velkou část jeho severovýchodní strany (součást kvadratury nového kláštera). Tato typologicky unikátní hospodářská budova se stájí v přízemí a sýpkovým patrem pochází z doby kolem roku 1830. Vznikla tedy za tehdejších majitelů statku Josefa nebo Jiřího Novotného. Její dobře dochované stavebně architektonické řešení typologicky odpovídá hospodářským stavbám, které v této době navrhoval architekt F. X. Pavíček.
Svažující se plocha dvora mezi panským domem a hospodářskou budovou není dnes zastavěna. Do poloviny 19. století však v místech východní části navrhované kvadratury s kostelem stálo několik hospodářských budov s pivovarem, naposled stavení s chlévem pro vepře a drůbež, přisazené k opěrné zdi.
Hospodářský dvůr v Drastech existoval již ve středověku, první zmínka pochází z roku 1305. Vždy zde zřejmě existovalo panské sídlo. Do současnosti dochované obytné a hospodářské budovy nechala ve více etapách postavit rodina Novotných, která statek držela od roku 1791 do roku 1910, kdy se stal majetkem Vyšehradské kapituly.
Ze závazných stanovisek NPÚ střední Čechy
Ing. Jan Žižka, ředitel ÚOP středních Čech: „Záměr na využití dvora – jeho proměnu na klášter Řádu bosých karmelitek je zcela mimořádný. V Čechách má jedinou obdobu – klášter cisterciáků – trapistů v Novém Dvoře, ve který se proměnil barokní dvůr tepelského kláštera. Stejně jako v Novém Dvoře, tak areál dvora v Drastech, který přestal plnit původní funkci, dostane nový funkční smysl, nový duchovní rozměr. Na jednu stranu je do značné míry respektována kulturně historická hodnota dvora respektive kvalitní hospodářské klasicistní budovy, která je současně z druhého úhlu pohledu na navržený celek kláštera nahrazena novou, dá se říci vyšší až symbolickou hodnotou. Ve dvoře se žilo a pracovalo, jeho rostlinná a živočišná produkce zajišťovala obživu pro řadu lidí. Po proměně areálu zde bude probíhat duchovní život spojený s prací jiného druhu směřující také k řadě lidí.“
Fotky, poskytnuté p. Slavíkovou, na počátku 50. let v Drastech