1. drasta, y f. ; drásta, y f. | (drás-ati; drastva, drása) | |
a. malý kousek něčeho, co zbyde po drásání, tříska, stéblo, smetí | Matouš 7,3: „Jižto v ciziem oku vidie malú draſtu a v svém nevidie velikého břevna.“ | Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém oku nepozoruješ? |
Nahum 1,10: draſta suchosti | suchá sláma | |
b. fig. kaz, skvrna | draſta hřiechu | skvrna hříchu |
Moudrosti 7,26: zrcadlo bez draſty | neposkvrněné zrcadlo | |
c. bibl. (chrámová ap.) nářadí, náčiní | 2. Paral. 29, 19: (Posvětili jsme) všecku draſtu chramowu. | Vyčistili jsme celý Hospodinův chrám s veškerým náčiním. |
d. kolekt. drobnosti, drobné věci, zvl. drobné cennosti | dva tlumoky, v nichžto jest rozličná draſta od zlata i střiebra | drobné cennosti ze zlata a stříbra |
e. ojed. pokladnice, schránka na cennosti | Num. 31, 9: veš dobytek i všicku draſtu | všechen jejich dobytek a všechen jejich majetek |
2. drasta | dráchitum = vestire | |
oděv, šat | Matouš 3,4: Jan sam pak nošeše drastu z kamelowych kosmow. | Jan sám pak nosil oděv z velbloudích kožešin. |
Zdroje:
Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.19, citován stav ze dne 4. 3. 2022).
Slownik česko-nĕmecký, Svazek 1, Josef Jungmann